HISTORIE KAPELY - strana 6
PRVNÍ ÚSPĚCHY V CIZINĚ
Úplně první příležitostí představit se zahraničnímu publliku byla účast na regionálním Dixilendovém festivalu v Eisenachu
spolu s kapelou Hot Club Mladá Boleslav a pianistou Jaroslavem Kosem z Prahy.Účinkujícím se dostalo skutečně vřelého přijetí
od diváků a zejména pořadatele a organizátora jazzového dění v tamním regionu - Manfreda Blumeho. Součástí přijetí byla i párty na jeho zahradě.
Párty na zahradě s grilovanými kuřaty a samozřejmě s jam-session.
Za povšimnutí stojí Tony Brych u bicích.
Druhá a rozhodující příležitost byla účast na Dixilendovém festivalu Drážďanech, kde s Evou Svobodovou, scatem Tonyho Brycha
a výborným výkonem všech členů kapely se Steamboat Stompers zařadili mezi hvězdy festivalu.
10. Evropský Hot Jazz festival ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1976 otevřel kapele vysněnou cestu na "západ".
Mezi takovými veličinami, jako byly kapely Max Collieho a Monty Sunshina z Anglie nebyli Steamboat Stompers,
jak napsaly jedny frankfurtské noviny, žádnými outsidery. Následovala neméně úspěšná účast na Jazzovém festivalu
v Hannoveru, hraní v renomovaných jazzových klubech jako např. Cotton Club v Hamburku, kde si kapely všiml Klaus Mayer,
který se pak kapele věnoval řadu let a zajistil jí mnoho zajímavých koncertů po tehdy "západní" Evropě.
Jiří Kadlus, Štěpán Jaroschy, Jaromír Konůpka, Pavel Janík v COTTON CLUBU.
A tak se roce 1977 Steamboat Stompers mimo jiné objevili v jedné vesnické stodole poblíž Hannoveru,
zařízené jako hudební studio, a natočili LP desku pro západoněmeckou firmu WAM.
Tamní kritikou byl oceňován zejména vřelý přístup muzikantů k interpretaci jazzu
i neotřelá aranžmá notoricky známých témat. Tyto úspěchy nejenže pozdvihly sebevědomí všech členů kapely,
ale potvrdily správnost jejich kréda - hrát pro radost nejen sobě ale i pro radost publika.
Klaus Mayer
V následujících letech absolvovala kapela sérii obřích jazzových festivalů v Holandsku - dvakrát v Bredě,
v konkurenci 120 kapel z celého světa, a třikrát v Hertogenboschi.
O tom, jak dopadla, svědčí článek přímého
účastníka techto festivalů - zakladatele a prezidenta The New Orleans Club of California Billa Bacina,
který v klubovém časopise "The Jazzlogist"v září 1979 mimo jiné napsal:
"Breda: když na závěr sobotního galakoncertu byli ohlášeni Steamboat Stompers z Prahy, sál explodoval.
Oblíbeneci Bredy! Tahle kapela vám prohání adrenalin lebkou. Jejich nejbáječnější kousky jsou: Tonyho rozpalující
scatování pod přirozeným zpěvem klarinetisty Jaromíra Konůpky ve skladbě Dinah a pak Tonyho zpěv ve
Sweet Georgia Brown, který jakoby ani nebyl z tohoto světa! Než Steamboat Stompers spustili parádní Tiger Rag,
dav již tančil mezi stoly i na stolech! Ve tři hodiny ráno závěrečné noci jazzového festivalu tohoto kalibru
by se nenašla lepší kapela, která by měla tu čest vyprovodit tak kompletně rozdováděný dav lidí v prvním světle úsvitu domů."
"Hertogenbosch před půlnoci: Mojí pražští přátelé Steamboat Stompers rozpalovali noční vzduch v horním poschodí.
Právě hráli Wolverine Blues, když jsem tam dorazil. Poslouchám-li pásky se záznamem tohoto vystoupení, zjišťuji,
že je nutno se zmiňovat vždy o Steamboat Stompers a Brychově umění jedním dechem. Měli by jste si uvědomit,
že tohle je skvělá, všestranná jazzová kapela par excellente, která výtečně šlape ve všech polohách. Prožíval
jsem právě nejparnější jazzovou noc v mém životě. Veselý, k pomilování, na 101 procent zábavný Tony - Maurice
Chevalier jazzu! Při duetech napřed vycítí, co vy sami zazpíváte, a s neomylnou přesností se k vám přidá.
Po závěrečné skladbě dav šílel! Ani nekonečně dlouhé rozdávání autogramů nepřimělo diváky k odchodu. - Steamboat Stompers,
přidejte ještě něco! - znělo ještě dlouho skandování rozjařeného davu."
Po návratu z Bredy opustil kapelu Karel Huser, na krátkou dobu přišel kytarista Jiří Čech, ale pak už se kapela ustálila
na delší dobu v šestičleném obsazení. V tomto seskupení se zúčastnila jazzového festivalu v rakouském městě Braunau.
S Luďkem Nekudou natočila televizní pořad z pražské kavárny Parnas a učinkovala ve filmu Zdenka Zaorala "Pavučina".
