Up one level Previous page At last page

30.4.2008 - Mystery Night Tonyho Brycha

Fotografie zaslané několika diváky

P4300393
P4300404
0430_201006
0430_201010
080430-7

Kousek od Neratovic u železničního přejezdu na silnici Praha - Mělník je lokalita zvaná Na staré štaci. Tam mají prostor manželé Šilhavých, jazzmani, trumpetista a pianistka, která hraje na piano strhujícím způsobem. Hezké to tu mají, pořádají v létě o víkendech koncerty jazzové a country muziky. Dvakrát, třikrát do roka větší akce jako třeba salón tradičního jazzu. Je tu neuvěřitelný klid, přestože hlavní silnice je kousek a železniční trať hned vedle. Sami majitelé jsou už od pohledu zlatí lidé. Párkrát jsem tu už byl, za slušné ceny se tu dobře pije, dobře jí. Asi před třemi lety jsem přijel na koncert trochu dříve s tím, že podle internetu v osm začne pršet a v jedenáct přestane. Paní, která má na starosti bufet, mi říkala, abych si nechal takové hloupé předpovědi. V osm pršet začalo. Hlediště i pódium zastřešené, ale lidem se stejně do deště nechtělo. Hrála se tak zvaná přesilovka. Bylo nás tam deset. 4 diváci a 6 muzikantů. Stejně to byl hezký večer, jen v jedenáct pršet nepřestalo. Hodná paní měla soucit a vyjednala mi, že mne nechali přespat ve spacáku na pódiu, místo bicích.
30.dubna vždy mají zahájení sezóny, létají tam čarodějnice, hrají Steamboat Stompers, které jsem v tomhle blogu nedávno vychválil. Počasí ukázalo, že nám fandí, pivo výborné, jídlo na jedničku. Za 8 pětek stejk jako bejk. Z vepřového. Hořel oheň, tančily čarodějnice a také namaskované dětičky, babičkám kapaly slzičky, docela hezké prostředí s výbornou muzikou. Kapela je živý organismus, někdy to jde hůře, někdy lépe. Z koncertů, které jsem s touhle formací zažil, tenhle patřil mezi lepší. Ti kluci hráli jako o život.
A stále se všechno točilo kolem památky loni zesnulého Tonyho Brycha. Další akce věnovaná jeho památce. Prý sem rád jezdil, bavil tu diváky i sám sebe. Opakoval bych svůj měsíc starý text. Jen mě fascinuje, kolik lidí skutečně upřímně na Tondu vzpomíná. Desítky, spíš stovky. Každý si ním aspoň podal ruku, prohodil pár slov, dal frťana. Myslím, že i Karel Gott, naše česká rarita, by těžko dal dohromady tak velký houf obyčejných diváků, kteří by se s ním osobně znali. Tančící diváci na povel vzhlédli k nebi a Tonyho zdravili.
Nikdo není nahraditelný, ale pěvecká hvězda zde byla. S kapelou už několik let hostuje zpěvačka Eva Emingerová. Dcera jazzového muzikanta, držitelka bronzové medaile z mistrovství Evropy ve volejbalu v roce... (to je jedno), matka 3 dětí, krásná ženská a zpěvačka, která je roste (umělecky) rok od roku. Prvně jsem jí slyšel a viděl asi před 7-8 lety. Účinkovala v rozhlase v pořadech s orchestrem Ferdinanda Havlíka. Dobrá zpěvačka, ale to co předvádí dnes, vyráží dech. I na americkém internetovém rádiu, které hraje jazz, je mezi zpěváky jediným českým jménem. Do USA je i zvána. Tentokrát se dostavila v paruce čarodějnice, zřejmě s vědomím, že jí stejně sluší všechno. Často s Tondou zpívala, možná kecám, ale je na ní vidět, že se učila i z jeho scatu. Tondo, nežárli, chybíš tady, ale ženská je ženská, co bych vyprávěl právě Tobě.
Koncert byl strhující, skončil relativně brzy.

Výpis z Vencových pindů -
http://babitonto.blog.tyden.cz/clanky/1999/carodejky-u-neratovic.html

JAlbum 8.0